Bílá Voda
Vesnice nad říčkou Kamenice u česko-polských hranic, založená v polovině 13. století. První písemná zmínka pochází z roku 1532. V roce 1723 založil Jakub Ernest von Lichtenstein, pozdější olomoucký biskup a německý arcibiskup, který pocházel
z nedalekých Dobošovic, klášter a piaristickou kolej, toho času nejlepší vzdělávací zařízení ve Slezsku.
Po skončení I. světové války se místo stalo hraniční osadou. Horní část s kostelem a klášterem
se ocitla na hranicích habsburského Slezska a dolní, Kamienica, se stala součástí pruského Slezska. Od roku 1748 byly rozlišovány dvě části Bílé Vody, městys a ves. V dolní části obce
se nachází piaristický klášterní komplex s barokním kostelem Navštívení Nejsvětější Panny Marie
s bohatou barokní vnitřní výzdobou. Pozornost zasluhuje také hlavní oltář, ve kterém se nachází socha Madony z okolí roku 1510 pocházející z dílny Wita Stosze. S kostelem je spojený dvoupodlažní barokní dům se dvěma dvory. V blízkosti kláštera se nacházejí barokní domy bývalého konventu. V horní části obce stojí zámeček postavený po roce 1690 Jakubem Ernestem Liechtensteinem. Ve polovině 19. století byl pro princeznu Marianu Oranžskou z Kamieńca Ząbkowickiego přestaven do negotické podoby. Po čase zde byla zřízena psychiatrická léčebna.
V parku okolo zámečku je několik barokních soch. Na hřbitově leží hromadný hrob obětí
tzv. "pochodu smrti" vězňů z koncentračního tábora v Osvětimi, který tudy táhl v únoru roku 1945.
Ve střední části obce se nachází malý hraniční přechod pro pěší do Złotego Stoku.
Z Bílé Vody vedou do Javorníku dvě turistické stezky značené červenou a zelenou barvou a také cyklistická stezka.