ABY BYLO UCHRÁNĚNO PŘED ZAPOMENUTÍM

Hory obklopující Złoty Stok obsahují ložiska rud zlata a arzenu. Dokumenty uvádí, že byly těženy hornickými důlními metodami již ve 13. století.

Zlato bylo získáváno z těchto rud složitým metalurgickým procesem. Hornictví dosáhlo největšího rozmachu v první polovině 16. století a existovalo zde až do roku 1961. Ještě dnes po něm v terénu zůstaly viditelné stopy: propadliny po šachtách, vyústění starých štol, haldy kamení vytěženého z šachet a hromady strusky v místech, kde byly hutě. Některé ze štol jsou zpřístupněny návštěvníkům.
Stezka, kterou jsme nazvali "Zlatá", Vás provází po těchto stopách. První zrnka zlata byla vyrýžována ze Zlatého potoka. Pokud podél něho půjdeme, uvidíme haldy strusky po dřívější hutní činnosti. Ložiska zlatonosné rudy se vyskytují po obou stranách Zlatého potoka ve svazích údolí nazvaného Zlatá rokle a v sousedním Kłodzkém údolí.

Obě údolí spojuje stezka, která směřuje dále od města, jenž za svůj vznik a rozvoj vděčí hornictví.

zoom
Rozmístění ložisek zlatonosných rud a na nich existujících důlních děl

V období rozkvětu hornictví v 16. století byl Złoty Stok největším střediskem dobývání zlata ve Slezsku a měl evropský význam. V letech 1530 až 1560 zde byl během pracovního dne získán asi 0,5 kg zlata, na toto množství se spotřebovalo více jak 60 vozů (tun) zlatonosné rudy a 60 vozů (60 m3) dřevěného uhlí. Během celého 16. století bylo ve Złotém Stoku vyprodukováno asi 7 tun zlata, které byly vydobyty z 900 000 tun rudy. Pro potřeby hutí a dolů bylo spotřebováno asi 1,5 milionu m3 dřeva, čemuž za oběť padlo více jak 5 000 hektarů lesa. Na haldy bylo vyhozeno asi 600 000 tun odpadu z úpravy rudy a 130 000 tun strusky z hutí.

Złotostocká mincovna razila z místního zlata největší množství peněz ve Slezsku. Jsou k vidění ve všech větších numismatických sbírkách. Často jsou prodávané za vysoké ceny také na numismatických aukcích.


Tento pěkný zlatý peníz pochází z mincovny ve Złotém Stoku.

Na aukci v Osnabrücku
byl prodán za
40 000 EUR.

10 dukátů (Portugał), rok 1617, váha 34,67 g, průměr 42 mm.
Líc: knížata břežsko-lehnická (Piastovci), Jan Chrystian a Jerzy Rudolf. Na rubu knížecí erb.

Na vyznačené trase se nachází 11 informačních tabulí, které prezentují hornickou, hutnickou a mincovní činnost a vztah této činnosti k prostředí a historii města. Na trase se nachází také místa s pěkným výhledem do okolí. Obrázky, obrazy a miniatury umístěné na panelech nepochází přímo ze Złotého Stoku. Ukazují metody a zařízení používané v 16. století v hornictví v dolech v Sasku, Čechách a Rakousku. To z tamních dolů přišli do Złotého Stoku horníci a hutníci a přinášeli s sebou vědomosti a umění budovat zařízení ukázané na vyobrazeních.

VÝROBA ARSENIKU
Od počátku 18. století se ze zlatonosných rud dobývala jejich druhá složka arzen, který se používal pro výrobu arseniku. Zlato v té době bylo jen vedlejším produktem. Největších rozměrů dosáhla produkce arseniku ve 20. století. Okolo roku 1910 ho bylo ve Złotém Stoku vyráběno téměř 2 400 tun ročně, což bylo 20 procent jeho světové produkce. Celkem bylo ve Złotém Stoku vyrobeno asi 120 000 tun arseniku, který byl vydobyt z více jak jednoho milionu tun rudy.


První huť arseniku na Wernerově plánu z poloviny 18. století.

Hutnické metody zpracování arzenu a jeho druhotných produktů, které se ve Złotém Stoku používaly, se staly vzorem, o který se opíral rozvoj této oblasti hutnictví v Evropě. Z výpalků po arzenu, které tvořily odpad z produkce arseniku, bylo zlato získáváno metalurgickou metodou, později amalgamací a od roku 1850 do roku 1961 metodou jejich chlórování. Zavedení této metody, vytvořené Platnerem, bylo technologickým úspěchem světového měřítka.

Huť arseniku vybudovaná na konci 19. století na snímcích z roku 1933.
Snímek a řez budovy z konce 19. století, v níž bylo do roku 1962 získáváno zlato z výpalků po arzenu.

Złoty Stok vznikl díky hornictví a s ním také spojil svůj osud na stovky let. Uplynulo již více jak 40 let od uzavření posledních dolů. V jejich objektech hornickou tradici udržuje "Zlatý důl". "Zlatá stezka" ukazuje památky hornictví ještě značně staršího, které chceme ochránit před zapomněním. Procházka po ní Vám nabídne řadu informací o někdejším hornictví a zároveň bezprostřední kontakt s přírodou, k příjemnému pocitu navíc přispějí pěkné výhledy.