KNÍŽECÍ
ŠTOLA
Ve 20. století byla do těchto ložisek proražena
nová štola "Nanebevzetí", která byla položená o 35 m níž a tvořila
odbočku štoly "Gertruda". Touto novou štolou byl vyvážen výkopek
elektrickým vláčkem.
Ruda se dobývala za pomoci "želízka" (klínu s volným otvorem na rukojeti) a mlátku. Velmi tvrdé skály byly zahřívány před nimi zapáleným ohněm a pak polévány vodou.
VENTILACE DŮLNÍCH DĚL
V době hloubení dlouhé štoly byl horníkům, kteří v ní pracovali, uměle přiváděn vzduch pomocí měchu nebo plachty. Šachty, od kterých byly raženy boční chodby, byly vybaveny lapači větrů.
VLIV HORNICKÉ ČINNOSTI NA PROSTŘEDÍ
Důlní díla změnila trvale vodní podmínky. Dešťová voda, která dříve tekla přímo do potoka, se teď prodírá zavalenými šachtami do starých chodeb a vytéká z nejníže položené štoly. Voda, která se shromažďuje v důlních dílech Křížové hory, nyní vytéká přes štolu "Gertruda" stejně jako voda z důlních děl na hoře Hanig. Při průtoku podzemními důlními díly voda rozpouští v nich se vyskytující nerosty. Je to možné proto, že ve vodě je vzduch a organické sloučeniny, které potřebují ke svému životu bakterie, jež se tohoto procesu účastní. Na opačné straně, za potokem, vidíme koryto, kterým vytéká voda z nyní zasypaného východu štoly "Błotnista" (Blátivá), pocházející z 16. století. Voda obsahuje větší množství vápníku, magnézia, ale také arzenu. Z toho důvodu se nehodí k pití. Několik desítek metrů níž voda z potoka proniká do důlních děl Starostovy hory (Góry Sołtysiej). Je možné ji vidět, jak teče podzemním vodopádem v "Dole zlata" a vytéká na konci "Černé štoly".
NETOPÝŘI
Při prohlídce šachty můžeme narazit na jednoho z nejvíce tajemných savců netopýra. Netopýři používají echolokaci a proto mohou létat v úplné tmě. Většina z nich se živí hmyzem a jinými bezobratlými. Tvoří po člověku největší shromáždění savců. Jejich kolonie čítají tisíce jedinců. Netopýři jsou řazeni k teplokrevným živočichům, ale teplota jejich těla se pohybuje od 37 °C v období aktivity do pouhých několika stupňů v období hibernace. V tomto stavu tráví zimu v jeskyních a starých štolách. Právě hornická činnost způsobila, že ve Złotém Stoku netopýři našli výhodné podmínky pro život. V ještě dostupných starých důlních dílech jich žije početné množství, mezi nimi také vzácné, přísně chráněné druhy: vrápenec malý, netopýr velký, netopýr brvitý , netopýr velkouchý a netopýr černý.
 --- zoom --- Plán podzemních důlních děl této hory. |
Na
tomto úbočí Křížové hory zůstaly stopy po několika desítkách šachet
starých dolů, které zde existovaly již od 13. století. Uvnitř hory,
na několika patrech, se nachází stará důlní díla. KNÍŽECÍ ŠTOLA První informace o této štole pochází z roku 1502. Na jejích stěnách jsou ještě viditelné stopy po ručního ražení dlátem 2 . V polovině 16. století měla délku asi 400 metrů a plnila roli odvodňovací, ventilační a těžební štoly pro důlní díla na Křížové hoře. |
 |
 |
Ruda se dobývala za pomoci "želízka" (klínu s volným otvorem na rukojeti) a mlátku. Velmi tvrdé skály byly zahřívány před nimi zapáleným ohněm a pak polévány vodou.
VENTILACE DŮLNÍCH DĚL
V době hloubení dlouhé štoly byl horníkům, kteří v ní pracovali, uměle přiváděn vzduch pomocí měchu nebo plachty. Šachty, od kterých byly raženy boční chodby, byly vybaveny lapači větrů.
 |
"Knížecí
štolu"horníci hloubili ručně několik let.
Temnotu, která je v práci doprovázela, prosvětlovali mihotavým světýlkem olejové lampy. V 16. století to byly keramické mísečky s hubičkou, v kterých se nacházel konopný knot. Byly naplněny olejem v takovém množství, aby vystačily na celou směnu (7 hodin). Později byly lampy vyráběny z železného nebo mosazného plechu. Více světla dávaly lojové svíce, ale byly používány velmi zřídka, protože byly drahé. |
VLIV HORNICKÉ ČINNOSTI NA PROSTŘEDÍ
Důlní díla změnila trvale vodní podmínky. Dešťová voda, která dříve tekla přímo do potoka, se teď prodírá zavalenými šachtami do starých chodeb a vytéká z nejníže položené štoly. Voda, která se shromažďuje v důlních dílech Křížové hory, nyní vytéká přes štolu "Gertruda" stejně jako voda z důlních děl na hoře Hanig. Při průtoku podzemními důlními díly voda rozpouští v nich se vyskytující nerosty. Je to možné proto, že ve vodě je vzduch a organické sloučeniny, které potřebují ke svému životu bakterie, jež se tohoto procesu účastní. Na opačné straně, za potokem, vidíme koryto, kterým vytéká voda z nyní zasypaného východu štoly "Błotnista" (Blátivá), pocházející z 16. století. Voda obsahuje větší množství vápníku, magnézia, ale také arzenu. Z toho důvodu se nehodí k pití. Několik desítek metrů níž voda z potoka proniká do důlních děl Starostovy hory (Góry Sołtysiej). Je možné ji vidět, jak teče podzemním vodopádem v "Dole zlata" a vytéká na konci "Černé štoly".
NETOPÝŘI
Při prohlídce šachty můžeme narazit na jednoho z nejvíce tajemných savců netopýra. Netopýři používají echolokaci a proto mohou létat v úplné tmě. Většina z nich se živí hmyzem a jinými bezobratlými. Tvoří po člověku největší shromáždění savců. Jejich kolonie čítají tisíce jedinců. Netopýři jsou řazeni k teplokrevným živočichům, ale teplota jejich těla se pohybuje od 37 °C v období aktivity do pouhých několika stupňů v období hibernace. V tomto stavu tráví zimu v jeskyních a starých štolách. Právě hornická činnost způsobila, že ve Złotém Stoku netopýři našli výhodné podmínky pro život. V ještě dostupných starých důlních dílech jich žije početné množství, mezi nimi také vzácné, přísně chráněné druhy: vrápenec malý, netopýr velký, netopýr brvitý , netopýr velkouchý a netopýr černý.
