--- zoom ---
První dochovaná informace o existenci Złotého Stoku pochází z roku 1273. Městské právo získal před rokem 1344. Již od počátku to bylo hornické město. V období nájezdu husitů v roce 1428 bylo celé město zničené. Obnova rozvoje města byla zahájena v době vlády knížete minstrbersko-olešniského Karla I, v první polovině 16. století. Tehdy bylo dobýváno z místní rudy nejvíce zlata. V tomto nejlepším období patřil Złoty Stok mezi větší města ve Slezsku. Jeho architektonický vzhled, který byl vytvořen v 16. století a zachoval se dodnes, vidíme na obrázku nahoře. Díky hornickým právům bylo město otevřené pro všechny, kteří se v něm chtěli usadit, bez povinnosti placení daní a jinak obvyklých poplatků za vstup a odchod z něj. Nemuselo proto stavět zdi, které by je chránily před sousedy. Ve městě vládla hornická samospráva. V roce 1467 město získalo právo nižšího soudnictví a v roce 1541 vyššího. Soud zde působil až do roku 1945.
 |
Karel I (1476 1536)
na dukátu raženém v mincovně ve Złotém Stoku v roce 1528.
Kníže postavil ve Złotém Stoku zámek, vybudoval mincovnu a napomáhal stavbě farního kostela. Osvícenými zákony napomáhal rozvoji dolů a hutí. |
Tato rozsáhlá nížina, na jejímž horizontu je vidět klášterní kostel, patřila od roku 1246 do roku 1810 řádu cisterciánů v Kamieńci. Usedlosti, které patřily od roku 1210 řádu augustiánů, cisterciáni převzali a rozšířili je o další vsi, které koupili, mezi nimi o Błotnici Dolní a Horní. Na území této obce leží po pravé straně viditelný závod. V 16. století se v něm nacházely hutě tavící zlato.
|
Vedle otištěný plán představuje usedlosti cisterciánů ve 14. století. 3 Vyšrafované území dříve tvořilo pás tzv. slezských průseků, které představovaly přírodní hranici. Právě na jejím území cysterciáni založili několik vsí, mezi jinými Mąkolno, ke kterému patřila hora Haniak s ložisky zlatonosných rud. Ty dovolil řádu těžit dokumentem z roku 1273 kníže Henryk IV Probus (Jindřich Vratislavský). Ke klášteru v Kamieńci patřily první doly těžící zlatonosnou rudu na tomto území, cisterciáni první dostali od knížete Karla I, v roce 1506, souhlas s ražením odvodňovací štoly později nazvané "Emanuela". |
 |
Ze sídla řádu, který vidíme na obrázku vedle, cysterciáni spravovali Złoty Stok od roku 1429 do roku 1503, používajíc ho jako zástavu. Po vyvlastnění řádu, v roce 1810, jeho převor a opat přebývali ve Złotém Stoku. Jejich náhrobky jsou zazděné do stěny hřbitovní kaple. |
